- Checked
- Reference checked
- Work
- King James Bible
- Language
- English
- Counted as
- Verse
- Reference
- King James Bible
- Citation
- King James Bible Romans 12:21
- Reference check
- Tier 1
Show text
Be not overcome of evil, but overcome evil with good.
Opening
Opening page.
Hebrew Ordinal
Showing 50 of 266 checked matches: 1 name, 265 texts
Open a name or text for its reference. Text matches are checked source passages.
Be not overcome of evil, but overcome evil with good.
And he made haste, and came down, and received him joyfully.
And Azor begat Sadoc; and Sadoc begat Achim; and Achim begat Eliud;
yahvii Rtasya maataraa siidataam barhir aa sumat
yajaamahe vaam mahaH sajoSaa havyebhir mitraavaruNaa namobhiH
yo jinaati na jiiyate hanti shatrum abhiitya
tava tye soma shaktibhir nikaamaaso vy R\Nvire
indra somaaH sutaa ime tava pra yanti satpate
vayaM tad vaH samraaja aa vRNiimahe putro na bahupaayyam
yaa vaaM santi puruspRho niyuto daashuSe naraa
rakSaa su no araruSaH svanaat samasya kasya cit
aadityai rudrair vasubhir na aa gahi mRLiikaaya na aa gahi
takSan naasatyaabhyaam parijmaanaM sukhaM ratham
ihopa yaata shavaso napaataH saudhanvanaa Rbhavo maapa bhuuta
sa mahnaa vishvaa duritaani saahvaan agni STave dama aa jaatavedaaH
yadaa vRtraM nadiivRtaM shavasaa vajrinn avadhiiH
tvaM vipras tvaM kavir madhu pra jaatam andhasaH
yujaana indra haribhir mahemata RSva RSvebhir aa gahi
yaa vaaM santi puruspRho niyuto daashuSe naraa
τερσῆναι δύναται, βαρύθει δέ μοι ὦμος ὑπʼ αὐτοῦ·
ἀγχίμολόν ῥά οἱ ἦλθε κατὰ στίχας, οὖτα δὲ δουρὶ
οὔ τι ἑκών, ἀλλʼ ἵππος ἐτείρετο, τὸν βάλεν ἰῷ
Τρωσὶν μέν ῥʼ ἀέκουσιν ἔδυ φάος, αὐτὰρ Ἀχαιοῖς
ὢ πόποι ἦ τʼ ἐφάμην σὲ περὶ φρένας ἔμμεναι ἄλλων
Εἶπαν δὲ οἱ ἀκούσαντες· Καὶ τίς δύναται σωθῆναι;
τύπτουσιν ῥοπάλοισι· βίη δέ τε νηπίη αὐτῶν·
τὸν δὲ μέγʼ ὀχθήσας προσέφη πόδας ὠκὺς Ἀχιλλεύς·
ἵππους ἐς πόλεμον πεπληγέμεν. αὐτὰρ Ἀπόλλων
ἀμφὶ δʼ ἄρʼ ἄρρηκτον νεφέλην ὤμοισιν ἕσαντο·
ἠκέσατʼ· οὐ μὲν γάρ τι καταθνητός γʼ ἐτέτυκτο.
Ἕκτωρ· ἦ θήν μιν μάλα ἔλπετο θυμὸς ἑκάστου
ὣς ἔφαθʼ, οἳ δʼ ἄρα τοῦ μάλα μὲν κλύον ἠδὲ πίθοντο.
ἄφλαστον μετὰ χερσὶν ἔχων, Τρωσὶν δὲ κέλευεν·
Ἰλίου εὕρωσιν, ἐπεὶ ὣς φίλον ἔπλετο θυμῷ
πάντά τί μοι κατὰ θυμὸν ἐείσαο μυθήσασθαι·
κήδετο γὰρ Δαναῶν, ὅτι ῥα θνήσκοντας ὁρᾶτο.
καίετο δʼ ἲς ποταμοῖο ἔπος τʼ ἔφατʼ ἔκ τʼ ὀνόμαζεν·
λαοὶ ἕπονθʼ, ὡς εἴ τε μετὰ κτίλον ἕσπετο μῆλα
ὄφρα μὲν αἰγίδα χερσὶν ἔχʼ ἀτρέμα Φοῖβος Ἀπόλλων,
τὰς μέν τοι δώσει, μετὰ δʼ ἔσσεται ἣν τότʼ ἀπηύρα
Αἰνείας δʼ ἑτάροισι μεθίστατο· τοὶ δὲ χάρησαν,
καὶ τὸ μὲν εὖ κατέθηκε τανυσσάμενος ποτὶ γαίῃ
ἥν περ ἐλαφροτάτην φάσʼ ἔμμεναι· ἀλλὰ σοὶ αὐτῷ
ἐξ ὀχέων· τοὶ δʼ ἱδρῶ ἀπεψύχοντο χιτώνων
ἀλλά τέ μιν καθύπερθεν ἐπιρρέει ἠΰτʼ ἔλαιον·
Μηριόνην τε καὶ Ἀντίλοχον μήστωρας ἀϋτῆς·
τὴν δὲ κατʼ ὀφθαλμῶν ἐρεβεννὴ νὺξ ἐκάλυψεν,
τὸν μὲν ἔπειτʼ εἴασε καὶ ἀχνύμενός περ ἑταίρου
νευόντων, ὡς πυκνοὶ ἐφέστασαν ἀλλήλοισιν·
قُلْ مَا أَسْأَلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ وَمَا أَنَا مِنَ الْمُتَكَلِّفِينَ