- Checked
- Reference checked
- Work
- Torah / Hebrew Bible
- Language
- Hebrew
- Counted as
- Verse
- Reference
- Torah / Hebrew Bible
- Citation
- Torah / Hebrew Bible Exodus 14:14
- Reference check
- Tier 1
Show text
יְהוָ֖ה יִלָּחֵ֣ם לָכֶ֑ם וְאַתֶּ֖ם תַּחֲרִישֽׁוּן׃
Opening
Opening page.
Hebrew Atbash
Showing 40 of 40 checked matches: 3 names, 37 texts
Open a name or text for its reference. Text matches are checked source passages.
יְהוָ֖ה יִלָּחֵ֣ם לָכֶ֑ם וְאַתֶּ֖ם תַּחֲרִישֽׁוּן׃
פיודור מיכילוויח דוסתויוסכי
Stored count receiptחנופודיום בונוס-הנריקוס
Stored count receiptבתתלס וף לקסינגתון נד קונקורד
Stored count receiptBut thou art the same, and thy years shall have no end.
They slay the widow and the stranger, and murder the fatherless.
Jesus answered them, Do ye now believe?
Desire not the night, when people are cut off in their place.
mahi mahe tavase diidhye nRRn indraayetthaa tavase atavyaan
agniM toke tanaye shashvad iimahe vasuM santaM tanuupaam
idaM ha nuunam eSaaM sumnam bhikSeta martyaH
sushilpe bRhatii mahii pavamaano vRSaNyati
sobharyaa upa suSTutim maadayasva sva\rNare
iiyuSiiNaam upamaa shashvatiinaam aayatiinaam prathamoSaa vy a\dyaut
agnir RSiH pavamaanaH paa ~ncajanyaH purohitaH
guhaa satiir upa tmanaa pra yac chocanta dhiitayaH
sa tvaM no deva manasaa vaayo mandaano agriyaH
pavamaana vidaa rayim asmabhyaM soma duSTaram
pataati kuNDRNaacyaa duuraM vaato vanaad adhi
tasmai dhattaM suviiryaM gavaam poSaM svashvyam
αἴ κέν μοι δώῃ Ζεύς τʼ αἰγίοχος καὶ Ἀθήνη
οὗτοι ⸀δὲ ⸀προσελθόντες ἔμενον ἡμᾶς ἐν Τρῳάδι·
ἤ νύ σέ που δέος ἴσχει ἀκήριον· οὐ σύ γʼ ἔπειτα
Τυδεΐδης ὄχʼ ἄριστος ἐὼν λάχʼ ἐλαυνέμεν ἵππους.
ἀλλὰ ἀδελφὸς μετὰ ἀδελφοῦ κρίνεται, καὶ τοῦτο ἐπὶ ἀπίστων;
αὐτίκα δʼ ἐκ βελέων Σαρπηδόνα δῖον ἀείρας
ἡμεῖς δʼ ἀθρόοι ὧδε κατὰ στρατὸν εὐρὺν Ἀχαιῶν
Φυλεΐδης, ὃν τίκτε Διῒ φίλος ἱππότα Φυλεύς,
τηλεθόωσα φύει, ἔαρος δʼ ἐπιγίγνεται ὥρη·
καὶ πόσιας· ὃ δʼ ἔπειτα θεοῖς εὔχεσθαι ἀνώγει
δήμῳ πιφαύσκων, ὃ δʼ ἀναίνετο μηδὲν ἑλέσθαι·
πρὶν δʼ οὔ πως ἂν ἔμοιγε φίλον κατὰ λαιμὸν ἰείη
Ἕκτορι καὶ Τρώεσσι χαριζόμενος· τάχα δʼ αὐτῷ
ἤτοι ὑπέσχεθε χεῖρʼ, ὃ δʼ ἄρʼ ἔμβαλεν ἄγχι παραστάς,
Ἕκτορι καὶ Τρώεσσι χαριζόμενος· τάχα δʼ αὐτῷ
θῆρε δύω κλονέωσι μελαίνης νυκτὸς ἀμολγῷ
οἴῳ φαινομένη· τῶν δʼ ἄλλων οὔ τις ὁρᾶτο·
أَوَلَا يَذْكُرُ الْإِنْسَانُ أَنَّا خَلَقْنَاهُ مِنْ قَبْلُ وَلَمْ يَكُ شَيْئًا
وَتِلْكَ الْقُرَى أَهْلَكْنَاهُمْ لَمَّا ظَلَمُوا وَجَعَلْنَا لِمَهْلِكِهِمْ مَوْعِدًا
فَأَرَادَ أَنْ يَسْتَفِزَّهُمْ مِنَ الْأَرْضِ فَأَغْرَقْنَاهُ وَمَنْ مَعَهُ جَمِيعًا